ON:a dálkkádatpanela fuomášuhtii 2021 ahte jos máilmmi gaskamearálaš temperatuvra badjána guokte dahje golbma ceahki, de sáhttá oarje Antarktisa jiekŋa suddat buot, ja boađus lea ahte mearra badjána hui ollu. Jođáneamos suddan lea Antarktisa njárggas, mii lea Lulli Amerihká guvlui, dat lea oassi oarje Antarktisas.
Eurohpá gomuvuođastivrra rádarsatelihtta observašuvnnat, jagi 2014 gitta 2021 čájehit ahte jiehkit geassi česset jođánit ja jođánit merrii. Dán duođaštit brihttalaš ja holándalaš dutkiid dutkan Nature Geoscience.
– Go lea lieggasat go nolla ceahki, de suddá jiehki bajoš. Čáhci golgá jieŋa čađa ja jiehki vuđđui ja dagaha ahte jiehki čeassá meara guvlui, muitala Ian Brown.
Mearra badjána čieža sentte
Dát dáhpáhusat dagahit ahte badjel 100 stuorra jiehki Antarktisa njárggas suddet jođáneappot go ovdal lea navdán. Jos buot Antarktisa njárgga jiekŋa suddá, de sáhttá mearra badjánit 7 sentte miehtá máilmmi. Ja das ii leat eará suddan jihkiid čáhci oarje Antarktisas mielde.
– Čieža sentte lea oalle ollu. Ja go leat riđut, de vávjá dan. Servodagat fertejit ráhkkanit badjáneaddji mearaide vai sáhttet geainnuid ja ásodagaid suddjet.
